Aktuality.
O obci.
Fotogalerie.
Osadní výbor.
Turistické informace.
Kontakt.
Návštěvní kniha.
a osada Podskála

                     Výtažky z kroniky obce Skály           

                                                              Kronikář:  p. Antonín Sobotka

 

                                Ze starých památek:

 

Kříž:     Uprostřed vsi se při silnici nachází  kříž postavený nákladem občanů v r. 1852. Pod soškou kristovou je připevněna lucerna s různobarevnými skly. Kolem kříže je malá oplocená zahrádka.

 

Zvonička:    Vedle kříže je jednoduchá zvonička, postavená v r.1907 na dřevěný trám, který neměl stálost, a proto  v r. 1910 byl postaven zvonek na traverzu, se stříškou nahoře. Za zmínku stojí, že jej občané pořídili ze sbírky po domech.

 

Památný kámen biskupa Haye v lese u Chacholic:

   Asi necelý kilometr od obce Skály je skryto v lese u potoka rozkošné místečko, kde se říká U vany. Je tam od přírody stvořeno místo ke koupání, které ohraničují žulové kameny, takže mu skutečně dávají podobu veliké kamenné vany. O několik kroků dále je veliký žulový kámen v podobě nepravidelného trojúhelníku, kde je dosud dobře čitelný německý nápis na památku setkání královehradeckého biskupa, Jana Leopolda z Haye s polskou hraběnkou, Marií Terezií Ponyatovskou, který kázal biskup Hay vytesat.

 

   Nápis v češtině zní:   

 Zde na tomto nepřístupném místě

 dlela dne 28 srpna 1781 hraběnka Ponyatovská.

Tiše šuměl háj kolem. Nebe bylo jasné

jako její šlechetná duše! Od dnešního dne,

budiš toto odlehlé zákoutí mě i všemu

 lidstvu posvátným!

 

 

    Nápis byl prý původně zlacený. Kámen svým tvarem a úplně hladkou stranou pro nápis jako stvořený. Je asi půldruhého metru vysoký a dva metry široký. Je zajímavé proč biskup přikládá tomuto setkání důležitosti. Biskup Jan Leopold z Haye byl prý lidumilem a mnoho dobrodiní prokazoval. Žil životem šlechtice a ke krásným dámám býval prý galantní.

Hraběnka Ponyatovská  byla dcerou Leopolda, hraběte Kinského a Marie, markýzy z Rofrana. Provdala se za hraběte Ondřeje Ponyatovského, bratra posledního polského krále Stanislava.

   Syn její, maršálek Jos.Ant.hr.Ponyatovský, sloužil císaři Napoleonovi a padl v bitvě u Lipan r. 1813.

   V čas svého setkání s biskupem Hayem, dlela u svého bratra hraběte Filipa Kinského  v Chroustovicích a odtud vypravila se k návštěvě. Biskup Hay dlel na svém oblíbeném místečku, kde jej hraběnka prý nalezla spícího u potoka.

  

 

Nápis u domečku:    O několik set kroků blíže ke Skále, proti proudu potoka, je strmá skála 20 až 30 m vysoká. Prý tam kdysi býval domeček, ve kterém bydlel podskalský poustevník. Ve skále byl kámen o rozměru asi 1,5m2, na kterém byl také jakýsi pamětní nápis, psaný ozdobným písmem, tzv. starým švabachem. Škoda, že tato stará památka zmizela a kámen s nápisem se rozdrobil a zmizel v potoce.

 

Drápka:    V lesnaté stráni „Hůře“, u Vrbatova Kostelce, je veliký pískovcový balvan asi 8 m dlouhý a 2 až 3 m vysoký, ve kterém je utvořena kulatá jeskyně v průměru asi 150 cm. Tato jeskyně byla pravděpodobně v měkkém pískovci vydlabána a sloužila za dávných dob za skrýš a útulek loupežníku. I v našem kraji kvetlo toto nekalé  řemeslo, zvláště za války třicetileté a dlouho ještě po ní. Vypravuje se o jakémsi lupiči, který pocházel z Kostelce a byl postrachem bohatých, podobně jako Babinský, ale chudé prý podporoval. Zahynul rukou katovou v Chrudimi. Že tato jeskyňka sloužila za lidské obydlí, nasvědčuje otvor nahoře, který sloužil za komín. Říká se tam „V Drápce“ a vypravují se o tom různé bajky.

 

                                Zajímavosti z obce

 

 

     Přibližně v letech 1900 byla zřízena před č.p.5 u kříže velká obecní betonová nádrž na vodu, do které  se litými trubkami voda čerpala od kerejtek trkačem. Tento stroj fungoval samočinně a hnal vodu do kopce asi 200 m po několik let.

 

   V roce 1896, následkem dlouhých dešťů (pršelo prý 4 týdny nepřetržitě), se utrhl značný kus skály. Na místo se dostavila komise z hejtmanství v Chrudimi a ze tří obydlí se rodiny museli ihned vystěhovat.

 

    Ve skále se nachází hluboká sluj, která soužila jako úkryt v letech válečných.

 

    V blízkosti obce při cestě ke Skutíčku, se v letech 1870 dolovalo černé uhlí. Šachta byla přes 100 m hluboká, do které se lezlo po žebřících. Na čerpání vody a vhánění vzduchu do šachty byl pořízen žentour, který poháněl pár koní. Uhlí tam bylo černé, kamenné a krásně lesklé, hořelo prý jako sádlo, ale byla ho tam jen slabá vrstva.

 

V roce 1908 byly uprostřed obce vysázeny lípy

V roce 1924 byl založen sbor dobrovolných hasičů

V roce 1925 byla připojena Podskála ke Skále.

V roce 1925 byl ustanoven při sboru hasičském dramatický odbor (ochotnické divadlo)

V roce 1947 byla zahájena stavba elektrické sítě v obci.

V roce 1948 byl zřízen veřejný rozhlas v obci.( ten již bohužel nemáme)

V roce 1953  rok největšího vítězství a úspěchu obyvatel obce Skály v době posledních padesáti let- zřízení vodovodu.